Sbírka starých tisků

Nejstarší část fondu starých tisků tvoří odkazy a dary spoluzakladatelů a donátorů Františkova muzea - hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského, hraběte Josefa Auersperga, starohraběte Hugo Salma a Josefa Antonína Ponesche. Sbírka postupně narůstala dary příznivců (např. hraběte Bedřicha Sylvy Taroucy), odkazy i nákupy (knihovny evangelického faráře Josefa Gustafa Szalatnaye de Nagy Szalatny, knihovny slavisty a bohemisty Adolfa Patery, zámecké knihovny z Čech pod Kosířem, gymnaziální knihovny z Klatov a ze Žatce, vzácné knihovny jezuitského gymnázia v Jihlavě, knihovny institucí Matice moravské, Musejního spolku a pražské sekundogeniturní Lobkovické knihovny). Dnešní fond Moravské zemské knihovny čítá přibližně 40 000 svazků starých tisků (ST1, ST2, ST3, ST4, ST5, STS).

Rozmanitá knižní produkce zahrnuje pestrou škálu titulů z různých oborů lidské činnosti a je obrazem univerzálnosti kmenového fondu, v kterém jsou zastoupena díla historická -  všeobecné dějiny, dějiny jednotlivých zemí a měst, knihy z oboru genealogie, heraldiky, sfragistiky, numismatiky, práva, vojenství, teologie, biblické knihy, filozofie, středoškolské učebnice, učebnice jazyků a slovníky, díla umělecká a literární, matematická, fyzikální, astronomická, spisy o hornictví a hutnictví, architektuře, pojednání národohospodářská, technická, lékařská či přírodovědná. Najdeme zde pozoruhodná díla geografická či zeměpisná (Theatrum orbis terrarum), cestopisy i objevné cesty. Jak už to tak u univerzálního fondu bývá, stojí vedle sebe díla antických myslitelů a klasiků (Aristotela, Platona, Cicera), vedle děl Alberta Velikého, Tomáše Akvinského a díla reformátorů církve jako byl Erasmus Rotterdamský, Martin Luther, Melachthon, J. Kalvín či Zwingli, Beze, Jan Hus i francouzských osvícenců Voltaira nebo Rousseaua. Vzácností jsou moravské tisky 16. století z Prostějova a Olomouce z tiskáren Jana Olivetského, Jana Gunthera a Friedricha Milichtalera i českobratrské tisky ivančické a kralické (6-dílná Kralickou bible, Nový zákon z roku 1596).. Ve fondu nechybí práce Veleslavínovy, bible Severýnovy, Melantrichovy i Svatováclavská a díla Václava Hájka z Libočan, Jana Husa, Bohuslav Balbína, Pavla Krystián z Koldína, Bohuslava Paprockého, Martina Kuthena i velké množství vydání modlitebních knížek Martina z Kochemu. Z kolibřích vydání jsou pozoruhodné proslulé kapesní příručkové „Respubliky“ věnované jednotlivým státům, produkované zejména leydenskými tiskaři (Elzevierové) a v neposlední řadě také velice ceněné drobné kramářské tisky a písně z produkce moravských a českých menších venkovských tiskáren ze 17., 18. i počátku 19. století, vyvázané jednotlivě, nebo ve špalíčcích obsahujících i 100 jednotlivých exemplářů.

Vedle vlastního kmenového fondu jsou součástí vzácných sbírek samostatné církevní a světské knihovny (např. německé konfiskáty) ponechané jako uzavřené menší historické celky:

• Zámecká knihovna hrabat Chorinských (se starší knihovnou hrabat Walldorfů) z Veselí nad Moravou (CH)
• Zámecká knihovna hrabat Khuen Belasi z Emina Dvora u Hrušovan nad Jevišovkou (BKB)
• Zámecká knihovna Kübecků von Kübau z Lechovic (torzo) (MKK)
• Zámecká knihovna z Lysé nad Labem - torzo (L)
• Knihovna 1. německého gymnázia v Brně (G)
• Knihovna jihlavského chirurgického grémia (JCH)
• Muzejní knihovna z Uherského Brodu (UB)
• Knihovna mikulovských piaristů (MP)
• Knihovna znojemských kapucínů (ZK)
• Knihovna koleje redemptoristů ve Svitavách (SR)
• Knihovna Biskupského semináře (BS)