Historie

Vznik

Počátky Moravské zemské knihovny nejsou spojeny s žádnou z veřejných institucí, jako je tomu u většiny našich velkých knihoven, ale se soukromou knihovnou Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy. Příruční knihovna byla součástí inventáře pravděpodobně už od vzniku tohoto spolku roku 1770, písemné doklady o vlastnictví knih máme však až z počátku 19. století. Jako data založení bývají uváděna léta 1806 (doklad, že společnost byla odběratelkou řady časopisů) a 1808 (první dochovaný inventář knihovny).

Muzejní knihovna

Knihovna se vzhledem k zaměření spolku zpočátku soustřeďovala na pořizování zemědělské literatury. Už z této doby však pocházejí první snahy o přeměnu soukromé příručky ve veřejnou knihovnu. Jediným ústavem tohoto typu byla na Moravě knihovna olomoucké univerzity; v Brně se nacházely pouze knihovny klášterní nebo soukromé šlechtické a měšťanské. Brzy začaly spolkové sbírky rozmnožovat dary soukromých osob, především samotných členů hospodářské společnosti. Po zřízení Františkova muzea roku 1817 se stala knihovna jeho součástí. Byla však nadále k dispozici pouze členům hospodářské společnosti, jako zřizovateli muzea. Přes dlouhodobé snahy o její otevření se Brňané dočkali přeměny muzejní knihovny ve veřejnou, zásluhou Christiana d'Elverta až roku 1883. Tato změna jí také zajistila pravidelné finanční dotace od moravského zemského sněmu.

Veřejná knihovna

Rozmach knihovny jako veřejné instituce je spojen s osobou Wilhelma Schrama. Roku 1900 došlo k převzetí, už tak z veřejných prostředků financovaného Františkova muzea i s knihovnou, zemskými úřady. Jako správkyně byla zemským sněmem zřízena Moravská muzejní společnost, nástupnice zaniklé hospodářské společnosti. Muzejní knihovna začala vystupovat pod samostatným názvem Zemská knihovna moravská a její vztah k museu se začal rozvolňovat. Roku 1907 získala po letech provizorií důstojné prostory v Zemském domě (dnešní budova jihomoravského krajského úřadu) na dnešním Žerotínově náměstí. Čtenářům začala sloužit půjčovna, čítárna, v novostavbě našly místo i nové sklady a výstavní sál.

Univerzitní knihovna

Roku 1923 přešla knihovna ze zemské správy do rukou státu a začala plnit funkci univerzitní knihovny pro nově zřízenou Masarykovu univerzitu (1919). Z tohoto období pocházejí také první plány na stavbu nové budovy, v soutěži zvítězil projekt známého brněnského funkcionalisty Bohuslava Fuchse. V důsledku hospodářské krize ve 30. letech však z realizace sešlo. Knihovna se tedy rozšiřovala pouze do sousední budovy přistavěné k původnímu zemskému domu, do tzv. Zemského domu – III na rohu dnešní Kounicovy ulice a Moravského náměstí. Útěchou pro knihovnu se nakonec po letech neúspěšných žádostí stalo přiznání práva povinného výtisk roku 1935.

Státní vědecká knihovna

Pod společným názvem Státní vědecká knihovna Brno byly roku 1958 sloučeny dosud samostatně působící Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna. Státní pedagogická knihovna vznikla roku 1921 sloučením knihoven brněnských učitelských spolků a od roku 1934 sídlila na Solniční ulici jako Ústřední pedagogická knihovna. Státní technická knihovna byla původně knihovnou brněnské české techniky (dnešní Vysoké učení technické), z níž byla vyčleněna jako samostatná instituce roku 1945. Její sídlo bylo na ulici Veveří. Všechny tři administrativně sloučené knihovny působily nadále na svých původních místech. Podle nového statutu z roku 1976 začala Státní vědecká knihovna plnit funkci metodické koordinátorky jihomoravských knihoven. Počátek 90. let přinesl výrazné změny v dosavadním fungování knihovny, začal být používán automatizovaný systém pro zpracování knihovnických záznamů ALEPH, ve spolupráci Národní knihovnou ČR,Slovenskou národní knihovnou (Slovenská národná knižnica) a Univerzitní knihovnou v Bratislavě (Univerzitná knižnica v Bratislave) začal být vytvářen souborný katalog CASLIN.

Moravská zemská knihovna

Roku 1993 byl přijat nový statut knihovny, která se vrátila k historickému názvu Moravská zemská knihovna. Na přelomu století byl konečně realizován záměr z 30. let na stavbu nové budovy. Omezená kapacita studoven i velké množství mimobrněnských depozitářů zabraňovalo řádnému fungování knihovny. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh firmy ONEX Praha, generálním dodavatel byl UNISTAV, a.s. Novostavba na Kounicově ulici, asi 1 km od původní budovy, byla otevřena 2. dubna 2001. Byly do ní umístěny nyní sloučené fondy Univerzitní, Pedagogické i Technické knihovny.

Podrobná historie MZK

Historie MZK v datech

1808	v rámci Hospodářské společnosti (Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), jejímiž představiteli byli hrabě Jan Křtitel Mitrovský a starohrabě Hugo František Salm, byla vytvářena knihovna zaměřená na zemědělství a přírodní vědy. Již v roce 1815 se společnost rozhodla působit prakticky a vytvářet užitečné sbírky pro veřejné využití v hospodářství.
1836	kustodem knihovny se stal Albín Heinrich, dosavadní správce veřejné knihovny J. L. Šeršníka v Opavě, za jeho vedení byl zpracován první lístkový jmenný katalog, v roce 1863 měla knihovna již tři katalogy, a to pro obory přírodovědecký, dějepisný a ekonomicko-technický.
1853	knihovna rostla především z darů; od tohoto roku daroval knihovně přítel českého jazyka hrabě Bedřich Sylva Tarouca tisíce knih.
1864	nástupcem A. Heinricha se stal Moriz Wilhelm Trapp, pod jehož vedením se knihovna znamenitě rozrostla, od tohoto roku vydává tiskem katalog knihovny: Catalog der Bibliothek des Franzens-Muzeums... (vyšlo k němu ještě osm dodatků až do roku 1896).
1883	na návrh představitele historicko-statistické sekce Hospodářské společnosti Christiana d'Elverta rozhodl zemský sněm o pravidelné roční subvenci za předpokladu zpřístupnění knihovny veřejnosti, to se stalo 11. prosince 1883.
1899	knihovna se stala samostatnou institucí pod názvem Zemská knihovna moravská pod vedením Wilhelma Schrama.
1900	při České vysoké škole technické vzniká knihovna
1907	byla dokončena stavba zemského domu II na nynějším Žerotínově náměstí, kde se dostalo knihovně na tehdejší dobu velmi dobrého umístění (získala půjčovnu, čítárnu pro sedmdesát návštěvníků, výstavní sál a sklady).
1921	spojením knihoven brněnských učitelských organizací vznikla Pedagogická knihovna
1923	knihovna přešla od země do státní správy, když bylo rozhodnuto, aby plnila také funkci univerzitní knihovny pro nově vzniklou Masarykovu univerzitu.
1928	na Výstavě soudobé kultury vyslovila brněnská inteligence požadavek výstavby budovy pro knihovnu, v březnu 1931 stavební komise vybrala projekt architekta Bohuslava Fuchse; prosadit výstavbu knihovny se však nepodařilo.
1934	Pedagogická knihovna byla umístěna na Solniční ulici a přejmenována na Ústřední pedagogická knihovna
1935	nově přijatým zákonem o povinném výtisku publikací byl zemský výtisk přiznán brněnské knihovně, vyhláškou z roku 1947 byl rozšířen na publikace z celého státu.
1936	Zemská a univerzitní knihovna se rozšířila i do sousední budovy zemského domu III (Kounicova ulice 1).
1945	knihovna České vysoké školy technické se osamostatnila a přejmenovala se na Státní technickou knihovnu
1949	součástí knihovny se stala knihařská a konzervační dílna pro vazby a restaurování knih.
1958	byla zřízena Státní vědecká knihovna, jejímiž složkami se stala Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna; tyto knihovny působily vůči veřejnosti samostatně, spojením měly společnou správu a technický servis.
1976	v novém statutu byla knihovně uložena metodická gesce, když vůči ostatním knihovnám kraje se stala koordinačním střediskem vědecko-metodické práce.
1991	společně s Národní knihovnou ČR, Slovenskou národní knihovnou v Martině a Univerzitní knihovnou v Bratislavě jsme utvořili CASLIN (Czech a Slovak Library Information Network), vybrali a postupně zaváděli shodný automatizovaný systém pro knihovnické procesy Aleph 300.
1993	3. listopadu byl přijat statut knihovny, v němž zřizovatel Ministerstvo kultury ČR potvrdilo změnu názvu na Moravskou zemskou knihovnu a stanovilo její funkce.
1994	1. července bylo podepsáno společné prohlášení primátora města Brna, šesti rektorů vysokých škol a ředitele Moravské zemské knihovny o potřebě výstavby vědecké knihovny pro město Brno. Knihovna s pomocí sponzorských příspěvků vypsala veřejnou soutěž na výstavbu, které se zúčastnilo 32 architektonických kanceláří, vítězem se stala firma ONEX Praha.
1995	vyšla publikace Vědecká knihovna pro město Brno. 1995–1998. Brno, 1995.
1998	16. října proběhla slavnost položení základního kamene novostavby knihovny za účasti ministra kultury a představitelů města a akademické obce. Generálním dodavatelem stavby se stala a. s. Unistav, která slíbila dokončit stavbu do ledna 2001. vyšla publikace Knihovna pro XXI. století. 1998–2001. Brno, 1998.
2000	k 30. červnu byla zastavena činnost Pedagogické knihovny a Technické knihovny, jejichž knihovní fondy byly přestěhovány do novostavby. K 15. září byly otevřeny Hudební knihovna, Německá knihovna a Rakouská knihovna v rekonstruovaných prostorách na Solniční ulici.
2001	novostavba Moravské zemské knihovny byla slavnostně předána a pro veřejnost otevřena dne 2. dubna 2001. 17. září knihovna přechází na novou verzi knihovního informačního systému Aleph 500. Stavba byla oceněna titulem "Stavba roku"
2002	18. října 2002 byla slavnostně otevřena v nově upravených prostorách na Solniční 12 Anglická knihovna, která vznikla převzetím knihovny Britské rady v Brně.
2005	20. června 2005 je slavnostně zahájen provoz Americké knihovny, která pod hlavičkou Info USA Brno vznikla díky daru ambasády USA.
2009	MZK je výzkumnou organizací, nové logo knihovny a jednotný vizuální styl
2015	nový cyklus přednášek a výstav "Oči Brna"
2016	z pověření Ministerstva kultury České republiky zajišťuje MZK prezentaci české literatury na zahraničních knižních veletrzích, spuštění portálu knihovny.cz, otevření Španělské knihovny, vyhlášení prvního ročníku soutěže Jižní Morava čte
2017	vznik Českého literárního centra, pověření pořádat Bohemistický seminář a udělovat cenu Premia Bohemica.
2023	slavnostní otevření Knihovny Milana Kundery, Mollova sbírka zapsána v UNESCO, otevření nového depozitáře MZK

Zdroje:

Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník 1808 – 1883 – 1958 - 1983. Edd. Jiránová, Olga – Kubíček, Jaromír, Brno 1983.

Moravská zemská knihovna. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 8.4.2007 . Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravská_zemská_knihovna&oldid=6386013>.

Poslední aktualizace: 09.08.2023, 15:28