Básnický sešit, který si jeden z
největších českých básníků dvacátého století vedl ve vězení a který byl
téměř šedesát let považován za zničený, právě vydala Moravská zemská
knihovna. Jeho slavnostní uvedení a předání knihy čtenářům proběhne v
konferenčním sále Moravské zemské knihovny ve středu 15. února v 17.00
za účasti básníkovy rodiny, editora i vydavatele. Po slavnostním aktu,
kdy zazní Zahradníčkovy básně v podání Františka Derflera za hudebního
doprovodu Ladislava Muroně, bude následovat přednáška doc. Jana Wiendla
ozřejmující širší okolnosti a souvislosti Zahradníčkova posledního
tvůrčího období.
Jan Zahradníček byl zatčen v červnu 1951 a následně, v červenci roku 1952 odsouzen k třinácti letům vězení
v zinscenovaném procesu s tzv. „klerofašistickou odnoží Zelené
internacionály“. V roce 1956 byl z vězení propuštěn, aby se mohl
zúčastnit pohřbu svých dcer. Přestože se domníval, stejně jako i jeho
rodina a přátelé, že propuštění bude trvalé, musel nastoupit zpět do
vězení, kde strávil ještě další čtyři roky až do amnestie v roce 1960. V
částečném uvolnění vězeňských poměrů mu bylo alespoň umožněno, aby si
vedl sešit, jenž byl „povolen pro literární práci“, jak stojí v
povolovacím pokynu ze dne 4. června 1958.
Sešit si však básník
nemohl vzít po propuštění s sebou a předpokládalo se, že byl skartován –
což byla i oficiální odpověď vězeňské správy na žádost básníkovy
manželky o vydání Zahradníčkových písemností. V březnu roku 2016 se
šťastnou shodou náhod podařilo najít sešit Zahradníčkovy vězeňské poezie
v leopoldovském vězeňském archivu. Jeho pravost bezprostředně ověřil
doc. Jan Wiendl, ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky na FF
UK, jenž se také ujal ediční přípravy vydání. Na přípravě vydání se
podílel i básníkův syn Jan Jakub Zahradníček a prof. Tomáš Kubíček,
ředitel Moravské zemské knihovny.
Deník obsahuje básnické
texty, které ve své většině Zahradníček rekonstruoval ze své paměti po
návratu domů a které Zahradníčkův přítel a editor Bedřich Fučík zařadil
po jeho smrti do sbírky Čtyři léta. Najdeme zde však i verše a básně
rozšiřující známé Zahradníčkovo dílo, podobně jako například neznámý
překlad básně Eduarda Mörika. Rukopis básní a jejich precizace
prozrazuje, že textový zápis je výsledkem dlouhého učení se veršům
nazpaměť. Protože papíru bylo zoufale málo, musel Zahradníček zapisovat
až takovou podobu básně, která mu už umožňovala minimum škrtů a zásahů. I
v tomto se stává deník svědectvím o nezlomné vůli a víře nejenom ve
smysl básnického poslání.
Básnický deník má význam nejenom pro
textology a literární historiky, stává se dokumentem mimořádné hodnoty,
který zcela jistě patří do fondu kulturní paměti českého národa. I proto
se Moravská zemská knihovna rozhodla vydat deník v podobě, která jej co
nejvíce přiblíží čtenáři, tedy v podobě faksimile jednotlivých listů a
srovnání s ustálenou podobou známých básní z již vydaného Zahradníčkova
díla. Tímto způsobem je deník představen jako jedinečný doklad tvůrčího a
lidského postoje Jana Zahradníčka v době jeho nejtěžší životní zkoušky.
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., 541 646 101, tomas.kubicek@mzk.cz
Poslední aktualizace: 21.02.2017, 06:22