Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizovala v posledních dvou letech v rámci projektu Europena Travel na 50 000 listů starých map, grafik, atlasů a rukopisů z 16.-18. století. Cílem projektu, kterého se účastnilo 16 velkých evropských knihoven ze 13 zemí, bylo získat pro evropskou digitální knihovnu Europeana obsah s tematikou cestování v historii. Nejcennější část z dokumentů připravených Moravskou zemskou knihovnou představuje Mollova sbírka, která je nyní zpřístupněna online na webu mapy.mzk.cz.
Zde si uživatel může snadno vyhledat místo, kde bydlí nebo kam jezdí na dovolenou, a rychle zjistit, jak vypadalo v minulosti a jak se měnilo v průběhu staletí. Sbírka zahrnuje zhruba území dnešní střední Evropy, Beneluxu, Itálie a části Balkánského poloostrova.
Součástí kolekce jsou také grafické pohledy na města, kresby důlních děl a antických památek a rukopisy, z nichž vynikají dobové mapografické katalogy, které sloužily nejen pro evidenci sbírky, ale shromažďovaly také informace o mapách jako takových. Některé z nich představují vůbec první pojednání o kartografickém zobrazení území a jsou tak předmětem zvýšeného zájmu zahraničních badatelů a badatelek.
“Digitalizací starých map a grafik tyto drahocenné poklady nejen chráníme, ale také umožňujeme každému podívat se do minulosti, vidět svět, jak vypadal před stovkami let a porovnat ho se současností” uvedl náměstek ředitele MZK Petr Žabička.
Moravská zemská knihovna v Brně je se čtyřmi miliony dokumentů druhou největší knihovnou v České republice. Knihovna se podílí na řadě evropských projektů, především z oblasti digitalizace a ochrany fondů. Pořádá také pravidelně výstavy, přednášky a další kulturní akce.
Bližší informace získáte na emailu mapy@mzk.cz.
Důležité odkazy:
Ukázky ke stažení:
Mapa hradišťského kraje ze 20. let 18. století vychází z tzv. Müllerovy mapy Moravy. Alegorické scény obklopující názvovou kartuši poukazují na bohatství ryb, vína i nerostů.
Pfeffelovo vydání Komenského mapy Moravy z počátku 18. století je v pravém rohu doplněno idylickou scénou a znakem země.
Záměr propojení Moravy a Odry umělým kanálem má kořeny už v úvahách merkantilistů 17. století. Megalomanský plán vykazuje pozoruhodnou životnost až do dnešních dní.
Nigrinova mapa Těšínského knížectví z roku 1724 obsahuje mj. i jedno z nejstarších vyobrazení valašské salaše.
Mapa znojemského a jihlavského kraje pochází z Müllerova souboru map moravských krajů. Rytec symbolicky charakterizoval oblast jako krajinu lesů a prameniště řek. Vpravo od názvové kartuše doprovází bůh Pan na flétnu tanec satyrů.
Poslední aktualizace: 09.01.2023, 12:22